Таємному спеціальному підрозділу доводилося стикатися з багатьма монстрами, але могутній вамп Дефротт всіх перевершує. Нехай його подоба не вводить в оману. Цей хлопчисько � справжнє зло. Полюючи на нього, Курусу та його побратими, розуміють, що за лаштунками причаївся хтось ще страшніший, а те, що вони сприймали як непорушну істину, схоже, таким не є� Кому можна довіряти? Токіо здригається від хвиль землетрусу, а вампіри відчувають, що наближається їхній кінець. Яким буде великий фінал «Кривавого Марсу»?
Почну з того, що коли дізналася про манґу "Кривавий Марс" та головну ідею, то зрозуміла, що точно маю її почитати! Адже як оминути улюблену вампірську тематику? Манґа складається лише з трьох частин, тому я вирішила стратегічно дочекатися їх усіх для запійного вечора читань. Ділюся тут загальними емоціями одразу на усі:
Історія перевершила мої сподівання! Я очікувала цікавого та інтригуючого сюжету, але не чекала такої зворушливої глибини та рефлексій на тему людяності, моральності та війни.
Люди, які раптово стали вампірами. Найсильніші, але й найвразливіші монстри на землі, адже мають надто багато слабкостей. І одна із них найнеочевидніша, адже це їхнє безсмертя, яке розлучило їх з близькими. Наша групка вампірів нереально потужна, але попри все, вони хотіли б мати лише одну здатність - зостатися людиною і берегти свою людяність як можна довше. Адже саме це робить їх не монстрами, а навпаки найгуманнішими представниками людства. Але вони зброя, яка працює на державу і має захищати від інших небезпечних кровопіїв. Їхня мета знайти, завербувати або знешкодити небезпеки!
Кожна частина манґи пазлик за пазликом розкриває нам усі фізичні й душевні слабкості вампірів та розповідає болючу історію кожного. На фоні розгортаються державні справи, які приводять до фатальних доленосних подій цієї епохи.
Усі головні персонажі просто в серденько! Від їхніх стильних образів до глибини їхніх переживань. Іноді в мене буквально завмирало серце під час читання!
I enjoyed Mars Red so much !! From the gorgeous art to the great characters and the lessons told along the way, I loved it all.
I only wish the series was longer, I feel like there was more that could have been told. But since it’s a manga adaption of the musical stage reading, I understand that they only adapted the source material. I also think that the ending came a little abruptly, would have loved to have some sort of epilogue.
But despite that I still had a great time reading this volume and Mars Red in general. I’m excited to watch the anime adaption because I know it’s not the exact same as the manga, it’s gonna be so nice to see these characters animated !!
"Кривавий Марс" - це історія про військових, яким пощастило стати вампірами, а не вмерти. Тепер вони мають захищати Японію від упирів (тих же вампірів, що втратили людяність, але здобули неймовірну жагу до крові), у спецзагоні "Зеро".
Глобально вся історія розповідає про: - Емоційні проблеми вампірів: втрата рідних, зміна раціону, прийняття себе у новій подобі; - Детективна лінія про те, звідки беруться упирі, й чого їх так багато раптом стало.
Тут є дійсно цікаві персонажі, мені сподобався вчений-експериментатор та подруга-кореспондентка одного з вампірів.
Але загалом серію я оцінила на 3⭐️. Задум хороший, але проблема у сюжеті. Він недостатньо цілісний, щоб бути повноцінною історією, але вже й не схожий на збірник новел, що формують цілісне уявлення про світ, конфлікт та задум. Щось середнє, тому я й не зацінила.
Окремо відмічу стиль малюнку. Дуже класно передані характери та мені ще сподобались ракурси оповіді.
This volume is much better than the 1st. I didn’t read volume 2 because I didn’t really liked the first volume, so decided do not buy or get it from my library. It was just okay, great idea, but the execution was not enough for me. However, when the 3rd book landed in my hands, I read it, and was surprised, I really liked it. I still thinking that the execution could be much better, I think it was too rushed. Volume 1: 2.5 ⭐️ Volume 2: n/a Volume 3: 3.75 ⭐️
J'ai toujours une appréhension quand je commence un manga de trois tomes car en règle générale� je n'apprécie pas la fin. Trop court pour aller au bout des idées ou bien les auteurs se perdent dans des histoires annexes qui n'apportent pas grand-chose. Avec Mars Red, j'avais tout de même bon espoir, et j'ai eu raison d'y croire.
Ma principale crainte était d'avoir une conclusion concernant le complot en place trop expéditive. Depuis le départ, on voyait que la trame principale était mêlée à de la politique mais aussi à un certain idéal. Et avec ce troisième tome de Mars Red nous arrivons à comprendre tout ce qu'il se tramait et de « découvrir » un antagoniste crédible. Sans aucunement approuver ses actes, on parvient à les comprendre et à trouver une certaine raison au désastre que nos héros doivent absolument éviter.
Et à côté de cela, la condition vampirique est aussi exploitée. Je viens de finir le septième tome de Vampire Knight Mémoires, et on y retrouve cette notion de monstre : qui est vraiment le monstre au final ? Qu'est-ce qui le définit ? La peur, la différence, les actes, sa façon de penser� ? En choisissant des vampires comme héros, notre vision est biaisée, dans le bon sens du terme, car nous apprenons à connaître ces « monstres » et nous nous attachons à eux. Mais on peut aussi appréhender l'autre vision et finir par se dire que ce sont nos actes qui au final parlent pour nous.
Il est aussi question de science depuis le début du manga. Bien qu'elle ne soit pas utilisée à des fins très « scientifique », l'idée aussi de faire passer un message par son exploitation est très intéressante. On en revient au même schéma : une découverte n'est ni bonne ni mauvaise, elle le devient seulement après qu'on ait décidé quoi en faire. Nous en revenons à nos actes. C'est à nous de choisir. C'est aussi complexe et simple que cela.
Moins d'action donc dans ce dernier tome, mais cela n'est pas pour me déplaire, surtout dans un shonen. Amener à réfléchir et voir nos héros lutter d'une autre façon est tout aussi intéressant. Et puis, voir se concrétiser les liens qui se sont tisser dans cette unité aurait suffi à me combler. Tout comme le fait que Aoi a finalement sa petite heure de gloire. J'avais peur que la jeune femme ne serve qu'à être un pion dans l'intrigue, mais elle arrive à sortir son épingle du jeu, certes en jouant sur le côté émotionnel, mais tout de même, elle parvient à produire son petit miracle.
Beaucoup de points positifs, mais� je ne suis cependant pas satisfaite à cent pourcent de la fin. Il manque juste une page donnant une réelle conclusion concernant le devenir de nos héros. Juste cela. Dans le texte de fin de Karakara Kemuri, il est dit que Mars Red n'est pas une aventure totalement close, je garde donc espoir de voir quelque chose : roman ou suite, être développé, et je pense qu'il y a matière, sincèrement. Mais j'aime aussi pouvoir tourner une page sans me poser de questions essentielles, et le devenir des héros est une question essentielle. Je peux bien entendu m'imaginer les réponses, celles qui me conviendront d'ailleurs, mais les idées d'un auteur ont toujours de l'importance pour moi, même si ce n'est pas ce que j'aurais voulu.
Je chipote un peu, j'avoue. Avec ces trois tomes Mars Red a su me réconcilier avec les séries courtes, et rien que pour cela, je remercie les deux auteurs. Ils ont su adapter une pièce de théâtre avec brio, rendre leurs personnages attachants, arriver à développer l'histoire de façon intelligente et tout cela avec un graphisme que je trouve superbe. Un shonen efficace qui a� du mordant !
Toutes les émotions par lesquelles je suis passée� c’était juste incroyable.
A mes yeux c’était parfait. J’ai généralement toujours une petite appréhension de commencer un manga de seulement trois tomes de peur que tout ne soit pas forcément exploité� mais pour le coup tout était là : des dessins magnifique, des personnages fantastiques et les leçons qu’on peut en tirer en cours de route�
Les personnages sont tellement travaillé et je me suis attachée à chacun d’eux. Ils m’ont fait passer du rire aux larmes clairement. Je vais les porter longtemps dans mon cœur.
En ce qui concerne le plot je l’ai trouvé tellement intéressant ! Le côté historique mélangé au fantastique (les vampires) c’est souvent il mélange gagnant pour moi. Tout était cohérent, réfléchi� c’était passionnant.
La fin est tellement belle aussi� la conclusion de nos personnages était tellement poignante.
I must admit that the expressive and emotional creator notes across the three books had me reading the panels and in between the panels more closely than I usually do with manga. If not for their commentary, I wouldn't have rated any of the books as highly as I have, but I can't deny the philosophical elements and shocks that make the characters question their nature, their lives, and their very existence. Because of that, I'm not sure that manga is the best vehicle for the story. It can come across as rushed with extensive exposition and unnecessary repetition. But, with a slower and more thorough read through, the story hits moments of palpable emotion and tells a great story. In many ways, it made me think of Gundam Wing and the war to end all wars approach, albeit in a different way. It's interesting, for sure, and asks questions that are worth mulling over.
Люди вигадали історії про вампірів, як рефлексію над страхом смерті та примарним бажанням продовжити своє земне життя. Ця манґа, в потрібній мірі кривава і жорстока (виправдовуючи назву), є водночас напрочуд гуманною та життєствердною. Які б випробування не траплялись на долю головних персонажів, як би не змінювали їх обставини, головним їх завданням залишається зберегти людяність. Мальовка і персонажі чудові. Вдалось, якщо не поспівчувати, то зрозуміти мотивацію кожного героя. Навіть антагоніста, рішення якого хоч і було згубним, але спричиненим бажанням зберегти життя живих солдат. Можливо, мені не вистачило новизни (вампіри тут дуже канонічні), але це компенсувалось гарною історією. Третій том, де нарешті усі частинки пазла зібрані докупи, найцікавіший.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Ось і завершився ще один цикл на манга-поличці. Питання попереднього тому вирішили доволі швидко, дії багато, при цьому всі кінці відрубують. Особисто для мене це здалося дещо сумбурним, навіть радикальним - більш того реалізація нагадала про певні шаблони. Тут важко казати про персонажів чи світ. З іншого ж боку, це певне чергове нагадування про історію нашого людства, з відповідним (незначним) психологічним підкопом. Тому... 7,00/10, не думаю що аж на 3 томі варто розписувати щось більш детально) P.S: у виданні зустрів "доста", "please wait" що викликає певні питання до якості.
I think the thing that's missing in this series is that it's just too short and it tried to tell too much in the 3 volumes. I wanted more character development but it just kind of felt rushed. Still liked the overall story and the art. Actually the cover of the first volume is what made me buy it in the first place.
Ten zvrat s nejvyšším nadřízeným jednotky nula jsem tedy nečekala. Páni. Škoda, že manga byla tak krátká, ráda bych poznala jednotlivé upíry líp, dozvěděla se, co se s nimi stalo po velkém zemětřesení, když už nemohli spoléhat na své vojenské zázemí. Přesto to bylo velmi zajímavé a kresby skvělé, stejně jako v Laughing in a Cloudy Sky, další mangy od Kemuri Karakary.
Який фінал! Я в захваті! І начебто недовго жила в цій історії, а все стало таким рідним. Долі ключових персонажів так завертали, візуальна частина шокувала все більше та більше, а кінець так гарно звів усе докупи й лишив неймовірний післясмак. Чудова історія, яку я завжди пам'ятатиму, і прекрасне доповнення до колекції манги на полиці.
Ось це неочікуване закінчення такої історії. Вона все ж таки про людське, навіть у вампірах - монстрах, які п'ють кров та згорають на сонці. Закінчення несподіване, бо сама природа втрутилась в ситуацію, а потім і вампіри почали активно діяти. Вони все ж таки люди та готові на все заради своїх близьких, захищати та допомагати
I was worried that in 3 volumes this would series would end feeling rushed. Instead it made its departure in smooth, sad and bloody fashion. I hope Bun-O FUJISAWA writes something more and hope that more people will pick up this series and gives it the reception it rightfully deserves.
�..what. We don’t even get to see their futures cause it just ends after catching up with the very first chapter in the series. Seriously!? Well, I guess it kept me busy for a bit, so I’m not too mad about the crappy ending.
Підсумок, однозначно в топ року, колись перечитаю, і до анімешки доберусь обов'язково. Мальовка просто шикарна (треба було попередити що буде повторюваться слово "мальовка"). Рекомендую. Хотіло подивитись виставу (оригінал)...але це так думки в голос)