ŷ

Jump to ratings and reviews
Rate this book

مشكاة الأنوار ومصفاة الأسرار

Rate this book
Abu Hamid Muhammad al-Ghazali's philosophical explorations covered nearly the entire spectrum of twelfth-century beliefs. Beginning his career as a skeptic, he ended it as a scholar of mysticism and orthodoxy. The Niche of Lights, written near the end of his illustrious career, advances the philosophically important idea that reason can serve as a connection between the devout and God. Al-Ghazali argues that abstracting God from the world, as he believed theologians did, was not sufficient for understanding. Exploring the boundary between philosophy and theology, The Niche of Lights seeks to understand the role of reality in the perception of the spiritual.

115 pages, Paperback

First published January 1, 1987

61 people are currently reading
983 people want to read

About the author

Abu Hamid al-Ghazali

749books2,844followers
أبو حامد الغزالي

Muslim theologian and philosopher Abu Hamid al-Ghazali of Persia worked to systematize Sufism, Islamic mysticism, and in The Incoherence of the Philosophers (1095) argued the incompatibility of thought of Plato and Aristotle with Islam.

Born in 1058, Abū Ḥāmid Muḥammad ibn Muḥammad al-Ghazālī ranked of the most prominent and influential Sunni jurists of his origin.

Islamic tradition considers him to be a Mujaddid, a renewer of the faith who, according to the prophetic hadith, appears once every century to restore the faith of the ummah ("the Islamic Community"). His works were so highly acclaimed by his contemporaries that al-Ghazali was awarded the honorific title "Proof of Islam" (Hujjat al-Islam).

Al-Ghazali believed that the Islamic spiritual tradition had become moribund and that the spiritual sciences taught by the first generation of Muslims had been forgotten.[24] That resulted in his writing his magnum opus entitled Ihya 'ulum al-din ("The Revival of the Religious Sciences"). Among his other works, the Tahāfut al-Falāsifa ("Incoherence of the Philosophers") is a significant landmark in the history of philosophy, as it advances the critique of Aristotelian science developed later in 14th-century Europe.

أبو حامد محمد الغزّالي الطوسي النيسابوري الصوفي الشافعي الأشعري، أحد أعلام عصره وأحد أشهر علماء المسلمين في القرن الخامس الهجري،(450 هـ - 505 هـ / 1058م - 1111م). كان فقيهاً وأصولياً وفيلسوفاً، وكان صوفيّ الطريقةِ، شافعيّ الفقهِ إذ لم يكن للشافعية في آخر عصره مثلَه.، وكان على مذهب الأشاعرة في العقيدة، وقد عُرف كأحد مؤسسي المدرسة الأشعرية في علم الكلام، وأحد أصولها الثلاثة بعد أبي الحسن الأشعري، (وكانوا الباقلاني والجويني والغزّالي) لُقّب الغزالي بألقاب كثيرة في حياته، أشهرها لقب "حجّة الإسلام"، وله أيضاً ألقاب مثل: زين الدين، ومحجّة الدين، والعالم الأوحد، ومفتي الأمّة، وبركة الأنام، وإمام أئمة الدين، وشرف الأئمة.
كان له أثرٌ كبيرٌ وبصمةٌ واضحةٌ في عدّة علوم مثل الفلسفة، والفقه الشافعي، وعلم الكلام، والتصوف، والمنطق، وترك عدداَ من الكتب في تلك المجالات.ولد وعاش في طوس، ثم انتقل إلى نيسابور ليلازم أبا المعالي الجويني (الملقّب بإمام الحرمين)، فأخذ عنه معظم العلوم، ولمّا بلغ عمره 34 سنة، رحل إلى بغداد مدرّساً في المدرسة النظامية في عهد الدولة العباسية بطلب من الوزير السلجوقي نظام الملك. في تلك الفترة اشتُهر شهرةً واسعةً، وصار مقصداً لطلاب العلم الشرعي من جميع البلدان، حتى بلغ أنه كان يجلس في مجلسه أكثر من 400 من أفاضل الناس وعلمائهم يستمعون له ويكتبون عنه العلم. وبعد 4 سنوات من التدريس قرر اعتزال الناس والتفرغ للعبادة وتربية نفسه، متأثراً بذلك بالصّوفية وكتبهم، فخرج من بغداد خفيةً في رحلة طويلة بلغت 11 سنة، تنقل خلالها بين دمشق والقدس والخليل ومكة والمدينة المنورة، كتب خلالها كتابه المشهور إحياء علوم الدين كخلاصة لتجربته الروحية، عاد بعدها إلى بلده طوس متخذاً بجوار بيته مدرسةً للفقهاء، وخانقاه (مكان للتعبّد والعزلة) للصوفية.


Ratings & Reviews

What do you think?
Rate this book

Friends & Following

Create a free account to discover what your friends think of this book!

Community Reviews

5 stars
235 (61%)
4 stars
82 (21%)
3 stars
49 (12%)
2 stars
9 (2%)
1 star
9 (2%)
Displaying 1 - 30 of 82 reviews
Profile Image for Mesoscope.
606 reviews312 followers
February 3, 2016
Quite fascinating key text by this great and problematic teacher and polemicist. I've so regularly encountered Al-Ghazali in the context of his critique of Ibn Sina and the other Neoplatonic and Peripatetic philosophers of the Muslim world that it was quite nice to see him present a positive vision of his own. Here we find that the cosmos is the interplay of varying degrees of light and darkness, with God as the source of all. Al-Ghazali presents a theory of the abnegation of the ego and the resultant beatific vision in terms that are entirely new to me - the non-existence of the self is, in his view, a reflection of the fact that nothing has within itself any capacity for perdurance or causation whatsoever. Instead, all sovereignty is given to Allah.

His Occasionalist rejection of causation is not new to me, but it's interesting to see it framed in this rather lovely and evocative vision of a graded cosmos formed of the play of light from light, and presented in relationship to the phenomenon of epiphany. A lovely and worthy classic.
Profile Image for sara.
59 reviews12 followers
April 19, 2007
one of the most beautiful books i have ever read...Ghazali takes one verse of the quran and dives into its meaning...its absolutely magnificent...i hardly ever read a book twice, but this is one of those books, if u read it over and over again, each time you would learn something new...an excellent explanation of islamic spirituality/sufism...after reading this, for the first time ever, i understood the meaning of "nonexistance" in the sufi context...
Profile Image for S.M.Y Kayseri.
260 reviews38 followers
September 20, 2024
To tell you the truth, all the time I was reading or even contemplating upon the subject of the book, my heart flutters. The heart flutters to and fro, between the sad realisation of ignorance and the excitement for discovering something new. Algazel's Misykat al-Anwar is one of his best writings, set to expound a verse in the Quran that so dense, it perplexed everybody who read it.

Now, aside from the pretty shite printing quality (but I have to opt for the cheapest edition, so the fault's on me) and the (high-browed) Orientalistic introduction, I have no qualms whatsoever with this book. The book set to expound a verse from the Quran, from the Chapter of the Light;

"Allah is the light of the heavens and the earth; a likeness of His light is as a niche in which is a lamp, the lamp is in a glass, (and) the glass is as it were a brightly shining star, lit from a blessed olive-tree, neither eastern nor western, the oil whereof almost gives light though fire touch it not � light upon light � Allah guides to His light whom He pleases, and Allah sets forth parables for men, and Allah is Cognizant of all things."

Now as you can see the verse is so dense with symbolism and what not, it almost impossible to make sense of it in the first read. And here's where Algazel came into the spotlight.

He started of by expounding what is really meant by Light. He gave us three cases; 1) the things who aren't visible to themselves, nor they make other visible, these are the dark bodies, 2) the things that are visible to others, but the do not make other visible, these are the luminaries such as stars and 3) the things that are both visible to others and make other visible themselves, and this is what is meant by Light, in the truest sense.

Now even this definition of Light is held by the Many. Even among the Many, they still confused. When they saw a meadow full of green, they said "That is nothing but the color green". But think for a moment. Does green visible by itself? Surely not. It was made visible by the Light, which we already agreed are those that it itself is visible and make others visible too. And this understanding that there can't be anything visible without the one who sees, is what Light means among the Few.

But think again. Algazel gave us 7 defects of the light as understood by physical sign, which is not present in the Intelligence. Intelligence, by Algazel term, is also a type of Light, as we shall see why. The eye perceives the exterior part of a thing, but the intelligence breaks through its mold and frame; it discovers the thing's secrets, elicit their causes and laws, their origin, their formation, their characteristics, so on and so forth. Think of how a cube nevertheless seem to be made by one surface, while the Intelligence can know that it is not thus; it is a three dimensional item with 4 sides (which the physical sense alone can never grasp). These are what the Light means, as understood by the Few of the Few.

Now, we are ready to understand that where causality ends. To offer an example by Schopenhauer, scientific knowledge could offer us description, but never the origin. It somehow resembled the comic scene where an uninvited group of guests came visiting for a party. When asked who are they, they replied that they are this-and-that family, living in this village, this is my wife, and this is my children, so on and so forth. Alright, that is all fine and dandy, but who really they are? Science or knowledge of causality as we know in the realms of physics are equivalent to this comic lot of visitors. They offer us processes and descriptions, but never their origin. So did Algazel wants us to contemplate that the physical causality of everything existents are not as simple as we perceived them to be, nor they story are as opaque as we believed them to be.

He offered a metaphor where, even the knowledge of causality produced by the Intelligence is just a mere step from the higher order. The floor which is illuminated in the night, was reflected by the mirror on the wall, which in turn was shined by the light of the moon form the window, and even this light of the moon owed its source from the Sun. Now, most people would not even think the Sun as the source of the Light; most would halt the order up to the moon. But everything has its ultimate source, and to Algazel, the source of the Light, is the Light of Light, which is Allah.

We have seen being, which its existent can be known, and by contrast we know of the non-being, which its existent cannot be known at all. And without Light, can anything be known. If none, is there anything aside from the Light? Everything contingent cannot be perceived aside from its state of perishing; they owe its existent as existing only from the Light that give its knowability in the first place. Even then, it cannot be said to exist by themselves; its existing state merely retained by the flowing of Existence from the Prime Reality. And it is thus what it seemed from the eyes of the Gnostics, that there is no existent aside from Allah. And in their passion and intoxication, they said certain incomprehensible words, heretical even. But upon their Descent, they knew what they felt is not of Identity, but of something resembling to identity. Aren't we in the throes of passion, we spoke our self and our lovers as one, while it is all impossible in and out? So did these Gnostics, who a poem line described them best, "The glass it thin, the wine is clear! The twain are alike...For 'tis as though there were wine and no wineglass there...".

And so, after reached this pinnacle of ecstacy, Algazel pulled us with firm hands back to the topic. It is of dangerous paths to go beyond without proper rites and understanding.

We have seen all along what is truly meant by the Light, and the graded order of Light. And now, to arrive for a clear exegesis of the Verse of the Light, Algazel proceeded to grade the faculty of the human soul.

There are generally 5 graded order of the human soul. The first is the sensory, the second is the imaginative/mnemonic spirit which able to retain the form of the sensory (the Pavlovian dog), the third: intelligential spirit, which can arrives to eternal truths and axioms. The fourth is the discursive spirit, ever possessing the capability to expand such axioms ad infinitum, perhaps akin to Kantian's synthesis. And the fifth, is the transcendental prophetic spirit, which its character is obvious to be described.

Returning back to the symbols in the verse; there are 5 of them. The Niche, the Glass, the Lamp, the Olive tree, the Oil. Now, perhaps it clear enough to hazard the guess. The Niche is the sensory spirit, the Glass is the imaginative spirit, the Lamp is the intelligential spirit, the Olive tree is the discursive spirit (it able to deduce eternal truthful axioms, free from any infection by space and time; thus the "neither eastern nor western". Last but not lest, the olive oil, which obviously can only came from the blessed olive tree, is the transcendental prophetic spirit. It gives light though fire touch it not. Yes, my brothers and sisters, we have reached the end of a journey.

I write this in a flurry of haze and daze, recalling every tiny bit I can remember and understand. It is a mere, based and meagre effect to reflect the jewels contained in this short work, I implore everybody, Muslim or not, to have a go at this treatise. It would not hurt you, it would give you wonders, as it did to me.
Profile Image for Nathan.
194 reviews50 followers
April 18, 2016
If you told me 5 years ago when I was 15 that I would be reading a book by an 11th-12th century Islamic scholar I wouldn't have believed you for a second. In any case, this is a wonderful and thought provoking text. Al-Ghazali incorporates Neoplatonic and Aristotelian philosophy in the context of Islam. What makes this work so powerful is the fact that he alludes to Being as a kind of darkness, which requires illumination in order to become manifest. The five levels of illumination are: Sense, Imagination, Rationality, Reflective Spirit (Pure, Unchanging Ideas; Pure Rationality), and the Prophetic Spirit (experience and knowledge of the Divine). The latter two are like a lamp which can never be extinguished. These are the ways Being and God are manifest to us. However, it requires work on our part. While sensation and imagination are always at play, the other 3 sources of illumination require cultivation and effort. Moreover, illumination is not exclusive to us, but requires our powers and an external agent (the Sun, God, etc) to be fully active. In which case, illumination is not delegated to just subjectivity.

A final word: Medieval Philosophy really should be taken up by more people. It is commonly regarded as an obsolete philosophy, with the rising pervasiveness of atheism. However, that's a form of willful ignorance: "If there's no God, why would I study anybody whose philosophy is premised on faith?" - There is a kind of voluntary blindness here. The Medieval thinkers provide rigorous and logical arguments (these guys were masters of Logic), and moreover, offer penetrating practical insight regarding living a meaningful and fulfilling life. There is still much to be learned, regardless of whether or not you believe in God. In my opinion, there are deep truths to be learned from Avicenna, Al-Ghazali, Aquinas, Averroes, and Augustine. What makes these philosophies so compelling is the fact that God cannot be empirically observed, but there is a great attempt to develop a strong metaphysics/theology with logic and sound argument.

Medieval Philosophy should really be studied more often. In "History of Philosophy" texts you'll have one chapter for Kant, and one chapter for Medieval Philosophy as a whole; lecture courses will do the same. These thinkers have been by and large forgotten aside from mandatory programs in universities, and those who have specialized interest in this field. There is a tendency to just "get them over with" through looking at Aquinas five proofs and Augustine's confessions chapter 11-13. For anyone who reads this review (and if you are, you probably have an interest in this period or specialize in it; otherwise how would you know who Al-Ghazali is?) who is not well acquainted with Medieval Philosophy, I highly suggest you look into it. It is very hard and requires lots of work and commitment, but I guarantee it will pay off in the end.
Profile Image for Nazmi Yaakub.
Author10 books271 followers
March 3, 2016
Merenung hakikat kebenaran dalam pandangan alam Islam yang tidak dualisme hingga memisahkan bahagian zahir dan batin, apa yang dicerap oleh pancaindera dan rasional dengan intelek dengan makna roh melalui bahasa simbolik, iaitu cahaya. Hakikat yang dijelaskan oleh Imam al-Ghazali ini memerlukan hati yang dibebaskan daripada faham literalis dan tidak cepat menutup pintu kefahaman.
Profile Image for Penandinkpot Uzma.
25 reviews
December 30, 2012
Beautiful yet a heavy read. This must be read if you area truly in search of knowing your heart. It is not a 'to do list' of books to read.
I have read this three times. First time as a teenager-15 year old.
Profile Image for نورالدى.
133 reviews52 followers
November 3, 2013
شرح عبقري لواحدة من أجمل آيات القرآن الكريم : " الله نور السماوات والأرض ... "
تجليات صوفية عميقة منبثقة عن الذهن الفذ ,, الإمام الغزالي رحمه الله .. يستحق قراءات عديدة .. وليس قراءة واحدة ..
Profile Image for Hameed Muhammadian.
1,047 reviews185 followers
May 18, 2021
الحمد لله الذي جعل ��ي هذه الأمة أمثال سيدنا الغزالي رضي الله عنه..
هذا الكتاب مليء بالأسرار النورانية والنفحات العرفانية ..
اللهم امفعنا بما قرأنا وارض عن سيدنا الإمام حجة الإسلام الغزالي..
كتاب سنبغي قراءته مرات ليستوعب ويفهم على وجهه..
كما أن كثيرا من مباحثه فتحية ذوقية..
الله يرضى عن حبيبي الإمام الغزالي..
Profile Image for Jared.
72 reviews31 followers
July 5, 2024
“God showed beneficence to Adam. He gave him an abridged form that brings together every sort of thing found in the cosmos. It is as if Adam is everything in the cosmos, or an abridged transcription of the world. The form of Adam—I mean this form—is written in God’s handwriting. It is a divine handwriting that is not written with letters, since God’s handwriting is incomparable with with writing and letters, just as His speech is incomparable with sounds and letters, His pen with wood and reed, and His hand with flesh and bone.�
Profile Image for فرحان.
14 reviews5 followers
March 21, 2024
“The atheists have no faith in God and the Last Day. They love life in this world more than the next. They are occupied with themselves and do not attend to searching for the cause (of the world). Rather, they live the life of dumb beasts. Their veil is their murky souls and dark appetites. There is no darkness more intense than caprice and the soul. That is why God said “Hast thou seen him who has taken caprice to be his god?� And the messenger of God � said, “Caprice is the most hateful god worshipped on earth.� They believe the ultimate end of searching in this world is to achieve wishes, to obtain objects of appetite, and to attain bestial pleasure by means of women, food, and clothing. These people are the servants of pleasure. They worship it, search for it, and believe firmly that obtaining it is the highest felicity. They are pleased for their souls to be on the level of dumb beasts - or, rather, more debased than the beasts. What darkness is more intense than that? Hence these people have been veiled by sheer darkness.�
Profile Image for أحمد السكري.
Author1 book259 followers
April 20, 2020
لن أدعي معرفة و علم لم أحصله ، لم استطع تفكيك النص الأصلي دون أن يكون معي معلم أو مرشد، لكن الشرح و التحقيق أعتقد أنه رواني و أعطاني ما كنت أبغ من الكتاب . كتاب مهم و موسع للأفق و يدعو للتفكير و التأمل .
Profile Image for Brianon Sheffield.
862 reviews22 followers
Read
August 7, 2009
beautiful imagery of light, where it comes from, its existence in all of us, and how we can keep it in our lives. Islam has more truth in it than I think we give it credit for :)
Profile Image for Nur  Raudhah.
87 reviews2 followers
January 27, 2019
Ambil masa yg lama untuk memahami bacaan yg berat ini. Tentang Mishkah yg disebut di dalam Al-Quran. Melewati dan menyelusuri tafsir surah An-Nur Ayat 35. Sesungguhnya pengajaran yg paling besar ialah tidak guna menjadi celik, dapat melihat cahaya namun hatinya buta untuk melihat sang pencipta cahaya.

Menyelusuri apa itu cahaya, bahan dan malaikat yg dicipta daripada cahaya, dan segalanya tentang cahaya. Mata yang terbahagi kepada dua dimensi yakni melihat alam yg sebenar atau mampu melihat alam yg lain melalui pandangan basyirah.

Apa pun, benarlah Imam Al-Ghazali merupakan tokoh hujjatul Islam, yang memberi ruang generasi masa kini untuk mengkaji seni pemikiran namun perlu memahami hakikat tauhid yang sebenar agar kita dapat memahami makrifat yg sebenarnya.
Profile Image for غادة الحسيني.
87 reviews7 followers
March 10, 2023
يُقرأ في جلسة واحدة ويرقى بك إلى النور الإلهي وهو إجابة لسؤال سائل، ويقول المؤلف في نهاية الكتاب: مع أن السؤال صادفني والفكر منقسمٌ والخاطر منشعبُ والهم إلى غير هذا الفن منصرفٌ، ومقترحي عليه أن نسأل الله تعالى العفو عمّا طغى به القلم أو زلت به القدم؛ فإن خوض غمرةِ الأسرار الإلهية خطير، واستكشاف الأنوار الإلهية من وراء الحُجب البشرية عسير غير يسير، والسلامُ.
Profile Image for Abdulrahman.
12 reviews1 follower
December 23, 2020
بسم الله الرحمن الرحيم و الصلاه على نبيه الكريم
اللهم أجعلنا من الذين يستمعون "القول" فيتبعون أحسنه
لقد قرأت الكتاب بالنسختين العربيه و الأنجليزيه و استفدت الكثير , طبعا في اللغه الإنجليزيه كان فيه شواهد كثيره أرسطو ,سقراط إلخ عن ماهية الضوء و تدرجه بالنسبه للبشرلن أطيل في شرح الفرق , بكل تواضع حاب أشارك ما لفت أنتباهي في النسخه العربيه وقبل أن أبدى أذكر بقول العلامه " ومن لم يتسع صدره لمعرفة هذا ,فليهجر هذا النمط من العلم , فلكل علم رجال و كل ميسر لما خلق له

1 ذكر العلامه عن العقل " ..... فأم العقل إذا تجرد عن غشاوة الوهم و الخيال لم يتصور أن يغلط ؛بل رأى الأشياء على ماهي عليه و في تجريده عسر عظيم ...إلخ "
لاحظ انه قال عسر عظيم و ليس مستحيل

2 لاحظ أيضا انه قال "....فعند إشراق نور الحمكة يصير العقل مبصرا (بالفعل) بعد أن كان مبصرا بالقوة

طبعا قبل الرسول صلى الله عليه وسلم سؤل مره "ما الدنيا" فقال " حلم النائم وأهلها مجازون ....إلخ

وذكر الحسن البصري في رسالته لعمر بن عبدالعزيز رضي الله عنه
" إنما الدنيا حلم و الأخرة يقظة و الموت متوسط"
وأيضا في اللغه السنسكريتيه كلمة (مايا) تطلق على الكون المشاهد في معناها الظاهر ولكن معناها حرفيا هو وهم ,خيال أو غرور والقراّن أيضاً يذكرنا في سورة اّل عمران (وما الحياة الدنيا إلا متاع الغرور) ,اذاً هذه الشواهد و أعظمها طبعاً القراّن فيه لفت نظر و تنبيه عن الأرتقاء في إدراك الأشياء في رؤيتنا للعالم , طبعاً التلميحات المذكورة ما وجدت عبثاً, لذلك رؤيتنا للعالم و ليس فقط الضوء مشوبه بشوائب اذا تم التخلص منها نستطيع أن نرى رؤية أوضح رؤيه اذا جاز التعبير بدون لغه ,حتى ابن سيناء و الغزالي تحدثا عن سلطان فوق سلطان العقل لأن محل اللغه في العقل , رأيت في إحد المؤتمرات حوار بين " ديباك تشوبرا (طبيب)وعالم أعصاب و مخ(لا يحظرني اسمه الّان ) فذكر عالم الأعصاب" أن رؤيتنا الواضحه للحياه لا تتعدى حجم أصبع الإبهام " (تخيل !) وعلماء الغرب الأن يديرون أبحاث على قدم و ساق و يطلقون على هذه الحاله التي هي فوق العقل "بالوعي " بل وصلوا إلى كشف طريقة بحيث يتم تحميل الوعي في ملف رقمي .

في نظري هذه التلميحات تدل على ماهيه غير التي نراها طبعا أنا لا أتحدث عن علم الغيب و لكن عن شيء في مجال التجربه البشريه المستنيره و غير ذلك الباب مفتوح للتجربه لمن أراد (لمن أراد منكم أن يتقدم أو يتأخر), بالنسبه لما أطلق عليها علماء المسلمين ب ( سلطان فوق العقل أو ما يسمى حالياً بالوعي ) لتقريب الصورة لنأخذ مثال عن حاسة السمع; في معظم الأحيان لنقول في المكتب او في البيت لاتكون حاضر بإنتباه او ملقي السمع وانت شاهد لصوت المكيف , لو حدث و كان لديك جهاز يقيس كل ما يدخل مجال الأذن لو جدت أن الأذن تلقت هذا الصوت في لحظت تواجدك في المكان , طبعا لو شخص ما اطفى المكيف تلقأي تدرك بأن صوت المكيف قد توقف وقيس على ذلك وسائل الإدراك ,ومنها مثال النور على سبيل المثال لو قابلتك الأن في الصباح لنقول الساعه العاشره وسألتك هل ترى السحاب , هل ترى السياره ,الشجره , القط .....إلخ , بديهيا سوف تشير بإصبعك ,لكن لو سألتك عن النور أو الضوء هل تستطيع أن تشير بإصبعك و تقول هذا هو النور في نظري لا أحد يستطيع جل جهدنا سوف تكون الإشارة إلى رؤيت الأشياء التي نستدل بها عن وجود الضوء , على دليل أو سبب ,وجود الضوء ,وبسبب القصور في المخلوق البشري استندنا إلى المصباح لأن المصباح نوعا ما يحتوي ضوء الشمعة أو الزيت و من خلال ثقوب المصباح نستطيع تركيزه إلى جهه معينه وبذلك نستطيع ان نشير بالبنان إلى بقعه أو شعاع الضوء, هذا في رأي شرح بسيط عن قول العلامه الغزالي عسر عظيم , والله أعلم
Profile Image for Abdulrahman.
12 reviews1 follower
December 19, 2020
بسم الله الرحمن الرحيم و الصلاه على نبيه الكريم
اللهم أجعلنا من الذين يستمعون "القول" فيتبعون أحسنه
لقد قرأت الكتاب بالنسختين العربيه و الأنجليزيه و استفدت الكثير , طبعا في اللغه الإنجليزيه كان فيه شواهد كثيره أرسطو ,سقراط إلخ عن ماهية الضوء و تدرجه بالنسبه للبشرلن أطيل في شرح الفرق , بكل تواضع حاب أشارك ما لفت أنتباهي في النسخه العربيه وقبل أن أبدى أذكر بقول العلامه " ومن لم يتسع صدره لمعرفة هذا ,فليهجر هذا النمط من العلم , فلكل علم رجال و كل ميسر لما خلق له

1 ذكر العلامه عن العقل " ..... فأم العقل إذا تجرد عن غشاوة الوهم و الخيال لم يتصور أن يغلط ؛بل رأى الأشياء على ماهي عليه و في تجريده عسر عظيم ...إلخ "
لاحظ انه قال عسر عظيم و ليس مستحيل

2 لاحظ أيضا انه قال "....فعند إشراق نور الحمكة يصير العقل مبصرا (بالفعل) بعد أن كان مبصرا بالقوة

طبعا قبل الرسول صلى الله عليه وسلم سؤل مره "ما الدنيا" فقال " حلم النائم وأهلها مجازون ....إلخ

وذكر الحسن البصري في رسالته لعمر بن عبدالعزيز رضي الله عنه
" إنما الدنيا حلم و الأخرة يقظة و الموت متوسط"
وأيضا في اللغه السنسكريتيه كلمة (مايا) تطلق على الكون المشاهد في معناها الظاهر ولكن معناها حرفيا هو وهم ,خيال أو غرور والقراّن أيضاً يذكرنا في سورة اّل عمران (وما الحياة الدنيا إلا متاع الغرور) ,اذاً هذه الشواهد و أعظمها طبعاً القراّن فيه لفت نظر و تنبيه عن الأرتقاء في إدراك الأشياء في رؤيتنا للعالم , طبعاً التلميحات المذكورة ما وجدت عبثاً, لذلك رؤيتنا للعالم و ليس فقط الضوء مشوبه بشوائب اذا تم التخلص منها نستطيع أن نرى رؤية أوضح رؤيه اذا جاز التعبير بدون لغه ,حتى ابن سيناء و الغزالي تحدثا عن سلطان فوق سلطان العقل لأن محل اللغه في العقل , رأيت في إحد المؤتمرات حوار بين " ديباك تشوبرا (طبيب)وعالم أعصاب و مخ(لا يحظرني اسمه الّان ) فذكر عالم الأعصاب" أن رؤيتنا الواضحه للحياه لا تتعدى حجم أصبع الإبهام " (تخيل !) وعلماء الغرب الأن يديرون أبحاث على قدم و ساق و يطلقون على هذه الحاله التي هي فوق العقل "بالوعي " بل وصلوا إلى كشف طريقة بحيث يتم تحميل الوعي في ملف رقمي .

في نظري هذه التلميحات تدل على ماهيه غير التي نراها طبعا أنا لا أتحدث عن علم الغيب و لكن عن شيء في مجال التجربه البشريه المستنيره و غير ذلك الباب مفتوح للتجربه لمن أراد (لمن أراد منكم أن يتقدم أو يتأخر), بالنسبه لما أطلق عليها علماء المسلمين ب ( سلطان فوق العقل أو ما يسمى حالياً بالوعي ) يحظرني مثال مجرب; في معظم الأحيان لنقول في المكتب او في البيت لاتكون حاضر بإنتباه او ملقي السمع وانت شاهد لصوت المكيف , لو حدث و كان لديك جهاز يقيس كل ما يدخل مجال الأذن لو جدت أن الأذن تلقت هذا الصوت في لحظت تواجدك في المكان , طبعا لو شخص ما اطفى المكيف تلقأي تدرك بأن صوت المكيف قد توقف وقيس على ذلك وسائل الإدراك ,ومنها مثال النور على سبيل المثال لو قابلتك الأن في الصباح لنقول الساعه العاشره وسألتك هل ترى السحاب , هل ترى السياره ,الشجره , القط .....إلخ , بد��هيا سوف تشير بإصبعك ,لكن لو سألتك عن النور أو الضوء هل تستطيع أن تشير بإصبعك و تقول هذا هو النور في نظري لا أحد يستطيع جل جهدنا سوف تكون الإشارة إلى رؤيت الأشياء التي نستدل بها عن وجود الضوء , على دليل أو سبب ,وجود الضوء ,وبسبب القصور في المخلوق البشري استندنا إلى المصباح لأن المصباح نوعا ما يحتوي ضوء الشمعة أو الزيت و من خلال ثقوب المصباح نستطيع تركيزه إلى جهه معينه وبذلك نستطيع ان نشير بالبنان إلى بقعه أو شعاع الضوء, هذا في رأي شرح بسيط عن قول العلامه الغزالي عسر عظيم , والله أعلم .
Profile Image for رابطة قراء العرب.
26 reviews1 follower
February 17, 2020
هذه الرّسالةُ في حقيقتِها هي بِدايةُ تأسيسِ نَسَقٍ فَلسفيٍّ إشراقيّ، هي لَبِنَةٌ في هذا المشروعِ الذي سارَ على دربِهِ بعدَ ذلكَ السّهروردي وابن عربي، في مُقابلِ فلسفة المشّائين البرهانيّة الأرسطيّة التي تسيّدت المشهد الفلسفي العربي قبل ذلك.
.
☘️
قام الغزالي بشرح معنىٰ النّورِ ومَراتِبِهِ في الفصلِ الأوّل من الرّسالة، وذلك بالترقّي من النّور المحسوس إلىٰ المعاني المجرّدة للنّور في أسلوبٍ ذوقيٍّ قائمٍ على التأمّلِ مقروناً بعُمقِ التجرِبة وسَعةِ المعرِفة.
.
☘️
يشرحُ في الفصلِ الثّاني قولَهُ تعالى "الله نورُ السّمٰواتِ والأرض"، مُمَهِّداً تَفسيرَهُ بتقديمِ سرِّ التّمثيل ومنهجِه، وهو يقومُ علىٰ أنّ هناكَ عالمين متوازيين هما: عالم الشّهود وعالم الملكوت، أو العالم الجسماني والعالم الروحاني، أو الحسّي والعقليّ. وأنّ لعالمِ الملكوت أمثالاً وأشباهاً تُقابله من عالم الشهود والعكس بالعكس، وأنّ "العالمَ الحسيَّ مَرْقاةٌ إلىٰ العَقليّ".
.
☘️
وَمِن هنا ينطلِقُ فيضربُ الأمثلةَ في بعض كلمات القرآن، وبيان أوجهِ التّمثيل فيها، مثل آيات قصة سيّدنا موسى، كأن يقول معنى (الطّور) كما هو متعارف عليه في عالمنا المادي، ومعناه السريّ الرمزي في العالم العُلْويّ، وبعد ذلك عن معاني (خلع النعلين) و(الوادي) وغيرها الكثير، وفي الكتاب تفصيلُ ذلك ممّا تعمّق فيه الكاتب ولا يسعني شرحه في هذا المقام.
.
☘️
ويتكلّم في الفصل الثالث عن قولِهِ صلّى الله عليه وسلّم: "إنّ لله سبعين حجاباً من نورٍ وظُلمةٍ لو كشَفَها لأحرقت سُبُحاتُ وجهِهِ كُلّ من أدركَهُ بصرُه"، فيفصّلُ مراتبَ هؤلاء المحجوبين وهي ثلاث؛ فمنهم من حُجِبَ بمجرّد الظُّلمة، ومنهم من حُجِبَ بالنّور المَحض، ومنهم من حُجِبَ بنورٍ مقرونٍ بظلمة.
.
☘️
يقول الغزالي في موضعين مختلفين من هذا الكتاب: "واجتهِد أن تصيرَ من أهلِ الذّوق بشيء من ذلك الرّوح، فإنّ للأولياء منه حظّاً وافراً، فإنْ لم تقدِرْ فاجتهِد أن تصير بالأقيسة التي ذكرناها والتنبيهات التي رمزنا إليها من أهل العلم بها، فإن لم تقدر فلا أقلّ من أن تكون من أهلِ الإيمان بها و"يرفع الله الذين ءامنوا منكم والذين أوتوا العلمَ درجات" والعلمُ فوقَ الإيمان، والذّوقُ فوق العلم، فالذوق وجدان والعلم قياس، والإيمان قبولٌ مجرّدٌ بالتّقليد، وحَسّنِ الظنَّ بأهل الوجدان أو بأهل العرفان"
.
☘️
ويقول: "ومن لم يتّسع صدرُهُ لمعرفة هذا، فليَهجُر هذا النَّمَطَ من العلم، فكلٌّ ميسّرٌ لما خُلِقَ له".
.
Profile Image for Muhammad Ma'mun.
43 reviews12 followers
January 27, 2015
Secara umum, terjemahan Misykat al-Anwar oleh David Buchman ini lebih baik daripada terjemahan lama (namun populer) oleh Gairdner. Terjemahan Buchman lebih akurat, harfiah dan 'patuh' pada struktur buku. Format buku yang dwibahasa Arab-Inggris juga menarik. Dalam hal ini, teks mengambil teks Arabnya dari edisi A.E. Afifi yang terbit pada tahun 1960-an. Pengantar yang diberikan oleh penerjemah juga bermanfaat karena menyediakan kepada para pembaca informasi ringkas tentang hayat, pemikiran, dan perdebatan ilmiah yang 'panas' tentang Misykat al-Anwar. Buchman meringkaskan dengan sangat baik perdebatan ilmiah dari Abad Pertengahan hingga modern tentang buku kontroversial ini. Sayangnya, Buchman menempatkan Misykat dalam konteks studi tasawuf dan kurang banyak membicarakan dimensi filosofis buku ini. Informasi tentang hayat al-Ghazali yang disajikan oleh Buchman rasanya juga sudah agak usang sehingga perlu ditambah dan dilengkapi oleh studi-studi mutakhir yang dilakukan oleh Josef van Ess, Eric Ormsby, Frank Griffel, dan Kenneth Garden.
Profile Image for Mohd Ashraf.
76 reviews2 followers
February 9, 2019
Allah is the light of the heavens and the earth; a likeness of His light is as a niche in which is a lamp, the lamp is in a glass, (and) the glass is as it were a brightly shining star, lit from a blessed olive-tree, neither eastern nor western, the oil whereof almost gives light though fire touch it not � light upon light � Allah guides to His light whom He pleases, and Allah sets forth parables for men, and Allah is Cognizant of all things. (al-Nur, 24/35)

This book gives in depth meaning of these verses. As always, Al-Ghazali r.a. splendidly breaks down in concise stages of understanding in order to flip probable divine meanings in the said verses. The splitting of 5 faculties / spirits and the categories of lights (with actual human behavior example) opens up major veil of knowledge with regards to deriving meaning of symbolism in these verses. May Allah
Profile Image for Obeida Takriti.
394 reviews55 followers
August 29, 2013
الإمام الغزالي عبقري..
دائماً ما كنت أنبهر من الآية
"الله نور السموات والأرض.. مثل نوره كـ..."
ولكنني كنت لا أفهم ما هي أصلاً..

وأنا مقتنع أن المعنى يقبع في كل منا..
وما علينا إلا إدراكه..

الغزالي يتوسع في هذا الكتاب في شرح النور..
شرح عالم الشهادة والملكوت..
في شرح النفس البشرية والروح البشرية..
في مسالك الناس بالإيمان بالله وكيف يحتجبون عنه..

صراحة وجدت الكثير من المطابقة بين الكتاب هذا وكتاب آخر لأوشو..
مع أنهم غير مرتبطين بالضرورة..
لكن الحق يصل بطريق مختلفة..

إمام رائع..
يقدم لنا كتاباً رائعاً كعادته..

محقق الكتاب قام بعمل رائع أيضاً..
فجلب آراء أخرى وفسر العبارات الصعبة..
فالله يعطيه ألف عافية..

كتاب صغير يستحق القراءة..
يمكنكم إيجاده أونلاين..

وتذكروا لا تحتجبوا عن الحق بشيء..
حتى لو برسله وقرآنه..
هم وسيلة لنور أكبر..
وإله أكبر..
Profile Image for Belal Magdy.
179 reviews50 followers
August 6, 2016
كتاب صغير لكن محتاج يتقرا اكتر من مرة .. الكتاب بيشرح فيه الامام الغزالي أحد كبار أئمة الصوفية معني آية "الله نور السموات و الأرض.." ..وفي الكتاب بيشرح وبيوضح معني النور و ايه المقصود بيه و ايه الفرق بين نور السموات و نور الأرض و الحجب التي تمنع النور و ليه شبه النور بالمشكاة ..كله في اطار من اللغه الصوفية الجميلة اللي محتاجة تركيز واللي بيصعب علي امثالي فهمها بسهولة الحقيقة.
Profile Image for Akmal A..
172 reviews9 followers
April 25, 2019
Tak patut untuk aku review buku Al Ghazali disebabkan pengetahuan aku yang cetek ni, tapi apa-apa pun buku ni tetap akan ditekuni dan dibaca ulang kerana penuh hikmah dan peringatan untuk kita lebih lebih lagi sebagai tuntunan hidup di dunia ini
Profile Image for Ayman Soudi.
38 reviews5 followers
September 16, 2017
يبدأ الغزالي بخطوة فلسفية اشراقية تقول بمحاكاة عالم الشهادة لعالم الملكوت، ارى ان هذا الكتاب خطوة اولى لمدرسة فلسفية اشراقية عميقة قد تساهم في فهم اعمق للوجود
Profile Image for Will Monti.
11 reviews
May 11, 2024
قراتُ هذا كتاب لصفي فلسفي. رغم عن احب هذا، في حقيقة فقط يجاوب الى افكار "بلاتو" لِيطور شبكة ميتافيزيقا. في رايي الفقط مختلف لان يتضمن الغزالي الفكرة رب

I read this book for my philosophy class. Despite liking it, in reality the only difference he only responds to Plato's ideas to develop a metaphysical network. In my opinion, it is only different because Al-Ghazali includes the idea of God.
Profile Image for Dženan Mušanović.
Author4 books40 followers
October 26, 2020
Nema sumnje da „Niša svjetlosti� nadasve umnogome nalikuje na štivo iz filozofske škole emanacije (emanacionizam � išraqi)! Naznačeni iluminacijski nauk vezuje se za Suhrawardija, a dijelom i za Ibn Sinu i Ibn Rušda, no ova Gazalijeva knjiga, iako je dubinski ezoterijski tekst par exceillance, te poniranje u semantičke dubine kur'anskih sentenci, nije u direktnoj svezi sa spomenutom metodologijom umovanja.
Sam prevoditelj, akademik Enes Karić, već u predgovoru knjizi veli: „Veliki ljudi su uvijek umovali o velikim temama!� Kroz nebrojene pasaže „Niše� lahko se izgubiti, jer Gazali govoreći o jednome istodobno govori i o mnogo više stvari nego što prosječan čitatelj u svome zamahu pozornosti može prispodobiti. Cijela je knjiga, sumarno, ezoterijska (a na momente i egzegetska) analiza/tumačenje/interpretacija jednog kur'anskog stavka iz sure Nur u kojem se znakovito kaže da je �...Bog (izvor) svjetlost(i) nebesa i Zemlje� te obrazlaganje svakog simbola pojedinačno i napose a od onih spomenutih u ajetu, e da bi čovjek mogao i iznutra i izvana shvatiti uzvišenu mudrost Svetog teksta.
Uzmemo li u obzir riječi prevoditelja o knjizi u kojima kaže: „čovjeku nije dato da gleda svjetlost već osvijetljeno�, shvaćamo da je ovime već i prije početka čitanja obraćena naša pažnja na kontemplaciju o fenomenu svjetlosti i svjetla. Naime, svjetlost je, prema Ibn 'Arebiju i Gazaliju, oku dala postojanje, jer, šta je oko bez svjetlosti do li hudo tjelešce koje, gotovo konstantno, treptajima bježi u tamu. J.W. Goethe je tvrdio da "ništa od stvari koje se mogu dosegnuti čulima na svijetu nije dostojnije da se uporedi s Bogom od Sunca, koje čulnom svjetlošću najprije sebe a potom sva nebeska i od četiri elementa sačinjena tijela osvjetljava."
Gazali nastoji rasvijetliti ljudima važnost njihovog vlastitog umovanja o stvarima koje iz ovoga svijeta izvode i transcendiraju i uvode u svijet ponad ovog, Nadstvarni, Anđeoski, Nebeski univerzum, svijet čistih inteligibli. Naravno, samo umovanje i sozercanje o tom svijetu neće čovjeka povesti na duhovni mi'radž (samospoznajno, uspinjuće putovanje), već i djelanje skladno tome što se odmisli. Sve je ovo u kontekstu govora o Svjetlosti (sa velikim S) i svjetlosti (sa malim s), jer su sve stvorene stvari tek tragovi Božijeg stvaranja, pa otuda i sjenke onoga svijeta koji prebiva izvan dosega naših osjetila. Nije li ovo donekle slično sa Platonovim svijetom ideja (najčistijim, idealnim svijetom), sjenkama i sjenkama sjenki?
Raz(um) ima i u području nutarnjeg (el-batin) svoje uhode osim 5 vanjskih osjetila, i to su: mašta, imaginacija, mišljenje, sjećanje i pamćenje. Ovo je, naravno, Gazalijeva teza koja se oslanja na nauk sufijskog svjetonazora što potvrđuje duhovno stanje autora dok ispisuje ovu knjigu. U mnogim drugim dionicama ove knjige nazočno je da Gazali nastupa gotovo apologetski kada su u pitanju sufijska tumačenja, sufijski vokabular te staje u odbranu znamenitih sufija poput Halladža, braneći (ne do kraja) ono njegovo „Ene-l-hakk! (Ja sam Realnost/Istina)!�
Sa čime Gazalijeva elaboracija počinje? Primjer Kur'ana je svjetlost Sunca a primjer raz(um)a svjetlost oka. Od ova dva spomenuta primjera, cijeli se narativ razvija pa ponekad nam se čini da odlazi u panteizam, a nekada deizam. No, klackajući se između to dvoje, u pojedinim magnovenjima, nekad pred našim očima iskrsava čista ortodoksija, te tako nam se ne da njega i njegovu misao potpuno svrstati u određeni kalup mišljenja.
Dd Njega se spuštaju uzročno-posljedični lanci (esbab) postojećih stvari u Svijetu Vidljivome. Ovom rečenicom Gazali pojašnjava kako su to tijesno povezana dva svijeta. Nastavljajući, on veli da svaka stvar ima dvije svoje strane, jednu u odnosu na sebe samu (vedžhun ila nefsihi) i drugu stranu u odnosu na svoga Gospodara (vedžhun ila rabbihi). Ovdje se svakako, mimo onog religijskog (napose islamskog) očituje i inkliniranje ka sufijskome svjetogleđu. Osim Boga nema nikakvog postojanja izuzev na način da slijedi od Boga. Iako poslije ovih teza iznosi i svoje eksplikacije, jasno je da će neumitno doći do spomena konačnog iščeznuća i utrnuća u Bogu samome (fena fi-llah) što je težnja, čežnja i žudnja sufija koji su dotakli rubove ekstrema.
Što se inteligibilnih, apstraktnih svjetlosti tiče, znaj da je Višnji Svijet njima ispunjen. Ovdje nas Gazalija ponovo svraća na platonsko, zapravo neoplatoničko promišljanje o ovome svijetu kao odsjaju Najviše svjetlosti (Svjetlosti nad svjetlostima). Dakle, nema svjetla izuzev svjetla Njegova (la nure illa nuruhu), a sve druge svjetlosti jesu svjetlosti koje od Njega slijede, a ne iz samih sebe. Ovime Gazali ponovno ulazi u domen sufijskog i to, napose, išraqi filozofije (i ontologije) koja svoje začetke nalazi u Plotinu. Naravno, Gazalijeva metaforičnost i ekskursi koje sebi dopušta ulazeći u dubine ajeta i znakovlja koje se nadaje kur'anskim alinejama koje su u komplementarnosti sa centralnim ajetom na kojeg se osovljuje kompletan narativ „Niše svjetlosti� (niša, svjetiljka, staklenica, ulje...)
Kaže Gazali i to da ne postoji ništa na ovom svijetu a da nije simbol za nešto na onom svijetu. Ovime otvara prostor za sozercanje nad mišlju da Božije znake treba primijetiti u svemu, da su oni, takoreći, samo pred našim osjetilima i (raz)umom skroviti a kako bismo otkračunali njihove tajne i sebe uveli u mističke dubine. Naravno, ovo zvuči odviše sufijski, no na kognitivnoj, spoznajnoj razini svakog pojedinačno, ova knjiga operira sukladno onoj frekvenciji imana kojoj gravitiramo. Božija je milost htjela da čovjek i samoga Boga spoznaje posredstvom simbola i simboličke sposobnosti koju mu je Bog podario. Bez nje i drugih darova "ademovac" ne bi mogao spoznavati, veli El-Gazali.
Oni koji u vjeri samo slijepo oponašaju nalik su onima koji slušaju o vatri, ali koji se ne služe blagodatima njene topline. Navedene Gazalijeve riječi pokazuju unaprijed rečeno � da njegove aluzije ponekad premašuju anticipirani vidokrug temata o kojim bi mogao kazivati. Svojom dubinom primorava i nas na opetovano odmišljanje o fenomenologiji stvarnosti s kojom se suočavamo, koju osjećamo, ćutimo, doživljavamo a sve to vrijeme spriječeni smo da je u potpunosti odživimo jer su pred našim osjetilima, pred nama koprene kojima smo zastrti. Na to će se Gazali svratiti u posljednjem poglavlju referirajući se na pravorijek Poslanika Muhammeda, a.s. u kojem se kaže da „Bog ima sedamdeset (negdje stoji stotina, negdje čak i hiljada) zastora od svjetlosti...� Zastor (iz hadisa) mora da bude spram stvorenja, a zastrtih stvorenja je 3 vrste:
oni koji su zastrti čistom tamom, oni koji su zastrti samom svjetlošću, i oni koji su zastrti svjetlošću zajedno sa tminom.
Prva vrsta:
a) skupina koja se pohlepno odaje potrazi za uzrokom ovoga svijeta (Priroda?)
b) druga skupina - ljudi koji su se zabavili sobom, a ne posvećuju vrijeme ni potrazi za ovim uzrokom, već žive kao što stoka živi.
Sjajna je i domišljata misao u kojoj autor sukusira svu žeđ savremenog čovjeka: bogatstvo je, naime, sredstvo za udovoljavanje svim požudama i strastima, a one omogućavaju čovjeku da ispunjava želje.
U svjetlu izrečenog, onih ljudi koji potpadaju pod kategoriju b) ima raznih sorti: strasti i samoljublje; zvjerske osobine - potčinjavanje, ubijanje, zarobljavanje, hvatanje u sužanjstvo; množenje imetka; širenje ugleda i slave i pokorno izvršavanje naređenja...

Na koncu, zanimljiva je i tipologija koju donosi Gazali a tiče se razina/skalina svjetlosnih ljudskih duša:
1. osjetilna duša (el-ruhu-l-hass)
2. uobraziljska duša (er-ruhu-l-hijali)
3. raz(umska) duša (er-ruhu-l-'akli)
4. diskurzivna duša (er-ruhu-l-fikri)
5. sveta poslanička duša (samo Božiji poslanici i neki Božiji prijatelji)

Gazalija pronalazi podudarje ovih pet duša sa:
1. nišom (miškat)
2. staklenicom (zudžadža)
3. svjetiljkom (misbah)
4. stablom (šedžere)
5. uljem (zejt), respektivno.
Govoreći o tminama, simbol za spoznajne sile koje vode u zabludu je čovjek u "tminama nad dubokim morem" iznad njega talasi, iznad njega oblaci - "sve tmine jedne iznad drugih"...
Simbolika oličena u prethodnoj rečenici ogoljuje se na sljedeće - more i dubine su ovaj svijet:
a) prvi talas otjelovljen je u talasu strasti, dok je
b) drugi talas ovaploćen u talasu zvjerskih osobina.

Zbog svega navedenog, tjeranja na odmišljanje, duboke kontemplacije, nadnošenjem i bdijenjem nad Svetim tekstom u jednom svojevrsnom egzegetsko-hermeneutičkom pregnuću, Gazalijeva knjiga je vrijedna čitanja i svakome predanom čitatelju bit će, garantujem, plodonosna!

Profile Image for Jan Němec.
Author14 books197 followers
March 19, 2017
Více než devět set let po svém vzniku bylo dílo přeloženo do češtiny. V době pasoucí po aktualitě není zas tak mnoho příležitostí začít recenzi tímto exkluzivním způsobem; exkluzivním, protože práci recenzenta už udělal o něco méně omylný čas. Arabský teolog, filozof a mystik Abú Hámid al-Ghazálí sepsal svůj krátký, hutný spis Výklenek světel na počátku 12. století. Do češtiny jej nyní přeložila a úvodní statí opatřila mladá arabistka Zora Hesová.
Ghazálí zemřel v roce 1111, ve vrcholném století arabského středověku. Byl prominentním učencem, profesorem islámského práva v Bagdádu a zároveň prostředníkem mezi světskou a náboženskou mocí. Ale pozoruhodnější než jeho formální vzdělání a pozice je skutečnost, že se k nim obrátil zády. V roce 1095 tajně opustil Bagdád, aby se již nešpinil politikou � to není tendenční anachronismus, ale jeho interpretace �, a obrátil se ke strohému způsobu života jako súfí, islámský svatý muž, jenž klade důraz zejména na osobní etiku a duchovní cvičení. Kolem čtyřicátého roku svého života naznal, že ani cesta víry, ani cesta rozumu nevedou k náboženskému naplnění; v době mocné syntézy islámské teologie s antickou filozofií to byl tak trochu skandál. Svůj vnitřní obrat popisuje v Zachránci bloudícího, jediné další knize z jeho rozsáhlého díla přeložené do češtiny. I Výklenek světel však Ghazálího existenciální obrat od učenosti k vnitřní zkušenosti obráží: „Vědění je výše než víra a okoušení je výše než vědění. Okoušení je totiž [vnitřní] nacházení (�). Važ si tedy lidí, kteří nacházejí a zakoušejí vědění!�
Ghazálí Výklenek světel patrně sepsal jako odpověď na tázání svého přítele. To se dotýkalo možností poznání a několika veršů Koránu, zejména hojně vykládaného Verše světla. Ten obsahuje rozvinuté podobenství o lampě, přirovnává Boha ke světlu a boží světlo k pravému poznání a poznamenává, že Bůh vede ke svému světlu, koho chce. Celý Výklenek světel je možné stručně charakterizovat jako poněkud záhadný, enigmatický výklad toho, co je Světlo, světlo jako kosmologický princip, světlo jako zdroj poznání, které postupně snímá oněch tradičních sedmdesát tisíc závojů, jež kryjí tvář Nejvyššího. Zároveň jej lze číst jako výklad tawhídu, tedy ústředního konceptu islámu o Boží jedinosti, jedinečnosti a nedělitelnosti. Ghazálí na malém prostoru obhospodařuje velké téma, je si toho vědom, varuje: „Svou otázkou jsi vystoupal do obtížných vrcholků, před jejichž výškou se sklání hlavy teoretiků; zaklepal jsi na zavřené dveře (�). Ne všechna tajemství je totiž možné odhalit a prozradit, a ne všechnu pravdu lze vystavit a vyjasnit. Naopak, v hrudích svobodných jsou tajemství uchována jako v hrobech.� Ghazálí tu naráží na známé dilema (ne)sdělitelnosti mystické zkušenosti a ani jemu nezbývá než pro potřeby druhých mluvit tam, kde nejvýmluvnější je mlčení.
Není nutné předpokládat, že všem náboženstvím jde v podstatě o totéž; to je trochu kýč, ano, náboženství mají společné rysy, a podobně jako rovnoběžky se možná protínají v nekonečnu, ale také se zásadně odlišují. Přesto platí, že Výklenek světel je přes svou časoprostorovou a kulturní odlehlost v jádru překvapivě přístupným textem. Pracuje s teologickými a filozofickými koncepty, jejichž přesný význam není zřejmý bez hlubšího studia, ale celkové vyznění textu není vázáno na jednu tradici.
Ghazálí začíná tím, že rozlišuje několik okruhů výrazu světlo. Mluví o zraku, pečlivě vypočítává jeho vady, obrací se k rozumu, který podle něj sídlí v srdci člověka: „Pochopil jsi nyní, že oči jsou vlastně dvě: vnější a vnitřní. Vnější oko patří světu viditelnému smysly, zatímco vnitřní oko patří jinému světu, světu Království.� A zde začíná vlastní téma Výklenku světel, neboť vnitřním okem se podle Ghazálího dá spatřit to, co nazývá Prvním světlem a od čeho jsou všechna další světla kaskádovitě odvozená. Nepřekvapuje, že pro mystika je právě toto první světlo skutečné, kdežto všechna ostatní jsou jeho symbolem, podobně jako se v rozhodující chvíli symbolem stává celý vnější svět. � Téma, na něž lze narazit třeba i v zápiscích českého fotografa, později buddhisty Františka Drtikola.
Ghazálí často říká, že podrobnější výklad věci by zabral mnoho místa a času, které nemá k dispozici. Ani zde nezbývá než se vrátit na obecnější rovinu. Svůj podíl na přístupnosti Výklenku světel má nejen Ghazálího racionální způsob výkladu, ale rovněž plynulý překlad a vynikající úvodní studie Zory Hesové. To je třeba zmínit: není samozřejmé psát erudovaně a zároveň čtivě o odtažitých tématech, vzdát se pojmového a konceptuálního „lešení� akademismu ve chvíli, kdy není nutné. Hesové se � snad i díky schopnému redaktorovi � podařilo tyto dvě věci skloubit. Ve své studii zasazuje Výklenek světel do dobového kontextu a rozvíjí mimo jiné podnětnou diskusi o třech rovinách textu, každá po své trajektorii směřuje týmž směrem. V teologické rovině je to monoteismus, ve filozofické monismus, v rovině vnitřní zkušenosti již zmíněný taw­híd. Ghazálího krátký spis je možné číst jako třístupňovou apologii jedinosti Boha, vnitřní jednoty světa a sjednocení jednoho s druhým skrze sebe sama.
Výklenek světel vyšel jako 16. svazek edice Orient nakladatelství Academia. Celá tato řada je cenným příkladem toho, že odlehlé badatelské oblasti stojí za námahu. Diverzita má smysl nejen v přírodě. Kromě toho, že svazky edice Orient mají svůj odborný a oborový význam, rozšiřují významně čtenářskou zkušenost. Nejen Výklenek světel, ale třeba také Šahrijárovy Divy a záhady Indického oceánu nebo Tufajlův Živý, syn bdícího jsou tituly, které stojí za pozornost.
Výklenek světel obstojí jako text i jako ediční počin, a třebaže míří k věcem nadčasovým, má rovněž svůj dobový význam. Mediální obraz islámu je dostatečně známý. Ghazálí je tradičně nazýván „obnovitel islámu� či „důkaz islámu� a Výklenek světel přinejmenším dokládá, že islám má, stejně jako kterékoli jiné náboženství, více vrstev. Buddhismus se na Západě těší intelektuální pověsti, protože není tak známa jeho lidová podoba, islám bývá kvůli svým fundamentálním výbojům prezentován jako bojovné náboženství. Budiž, ale jako existuje buddhistická pověrčivost, existuje také islámská mystika, která se dotýká toho stejného tajemství jako třeba Mistr Eckhart. Tam nebo tady, každý si může nabrat tak hluboko, kam dosáhne.
Profile Image for Sunny.
826 reviews53 followers
December 22, 2013
this is a very short book about a verse of the Quran S24: 35 which talks about God as a light:

"Allah is the Light of the heavens and the earth. The example of His light is like a niche within which is a lamp, the lamp is within glass, the glass as if it were a pearly [white] star lit from [the oil of] a blessed olive tree, neither of the east nor of the west, whose oil would almost glow even if untouched by fire. Light upon light. Allah guides to His light whom He wills. And Allah presents examples for the people, and Allah is Knowing of all things."

the book is an explanation of this verse. ive read some ghazali before (incoherence of the philosophers) and that was very complicated but i found this even more complicated and difficult to understand. it may have been the translation. there were snippets which made sense to me and thsoe were impressive nuggets of knowledge but overall a hard book.
Profile Image for Faisal X.
114 reviews102 followers
April 3, 2020
شرع الإمام الغزالي في هذا الكتاب في محاولة منه لفهم وشرح النور الإلهي من منطلق صوفي فلسفي مستندا على الآية الكريمة في قوله تعالى :" "اللَّهُ نُورُ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ ۚ مَثَلُ نُورِهِ كَمِشْكَاةٍ فِيهَا مِصْبَاحٌ
فكانت بداية رحلته للبحث عن المعنى الفلسفي عن النور والنفس البشرية بمنطلق صوفي وكما يقول محقق الكتاب في النسخة التي قرأت أن هذا الكتاب يشكل علامة فارقة في حياة الإمام الغزالي الفكرية بحسب ترتيب مؤلفاته على حد قوله رحلة ممتعة للبحث عن المعاني الخفية تساعدك على التأمل في أشياء لم تشد انتباهك من المرة الأولى .
Profile Image for منّة عبد الحليم.
35 reviews21 followers
April 5, 2014
" اقرأ بنفسك ، ثم احكم "
-----
لنقل ان الكتاب الصغير فى عدد الصفحات ، الكبير فى القدر و القيمة
هو "تجليات الإمام الغزالى" بعد رحلة من العلم و البحث وصل فيها لما لم يسبقه فيه غيره .

اسمٌ يدل على ما فيه وهو منه "مشكاة الأنوار" ، وهو كذلك .

يحتاج قارئه الى معرفة بسيطة عن التصوف اولا قبل الخوض فيه حتى يحصّل المتعة و الإفادة كاملة .

يحتاج من يقرأه مرة ، ان يعود اليه مرات .. فالظمأ لمثل هذا النبع لا يُطفأ أبدا .
Displaying 1 - 30 of 82 reviews

Can't find what you're looking for?

Get help and learn more about the design.